Martinů Kytice na MHF Leoše Janáčka

Ve dnech 22. a 23. června řídil Marek Prášil dvě provedení kantáty Kytice Bohuslava Martinů společně se symfonickou básní Polednice Antonína Dvořáka. První provedení se konalo 22.června v Kunovicích a druhé v rámci Mezinárodního hudebního festivalu Leoše Janáčka v Hukvaldské oboře 23.června. Jednalo se o hudební zpracování balad umocněné scénickým provedením, videoartem a také taneční složkou na kterém se podílelo více než 150 účinkujících. Obsazení:

Lucie Silkenová – soprán, Markéta Cukrová – alt, Tomáš Kořínek – tenor a Roman Hoza – baryton

Sbor opery Národního divadla Moravskoslezského, sbormistr Jurij Galatenko

Holešovský dětský sbor, sbormistryně Lenka Polášková

Taneční soubor Hradišťan

Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín

V recenzi internetového Ostravan.cz kritika mimo jiné píše:

Filharmonie Bohuslava Martinů pod taktovkou Marka Prášila podala velmi transparentní výkon. Od úvodního úseku domácí idyly, scénu s konfliktem mezi matkou a dítětem až po Andante sostenuto e molto tranquillo, které prostřednictvím sordinovaných smyčců a basklarinetu sugestivně líčí příchod Polednice, zněla filharmonie sehraně a kompaktně, v open air prostředí hukvaldské obory zcela mimořádně vynikly veškeré instrumentální sólové prvky, což byla i zásluha na běžný standard velmi kvalitního nazvučení….

Marek Prášil s filharmoniky dokázal vykreslit dětský svět ve svěžím tempu a bezstarostném bezčasí, aby jej vzápětí ponořil do temného příšeří a následného groteskního scherza, jehož hudební témbry kdysi učarovaly mladému Leoši Janáčkovi a není se ani po více než stu letech čemu divit. Zvukově grandiózní a úsečná coda uzavřela Dvořákovu symfonickou báseň rázně a nekompromisně….

Dirigent Marek Prášil se náročného úkolu nezaleknul a dokázal, že má dostatečnou erudici k přípravě a bravurní realizaci i takto náročného projektu.Večer s lidovými baladami získal díky umělecky šťastnému a výraznému propojení výtvarné, taneční a hudební složky netušenou hloubku a archetypální zemitost. Něco takového se nemůže nikdy podařit v obezdění sebelepšího koncertního sálu. Taková energie může prýštit jen skrze hlubokou hodnověrnost lidových textů, geniální hudbu, iniciaci všech účinkujících a autentické prostředí. A taková energie zůstává v člověku navždy.

Celá recenze zde:

http://www.ostravan.cz/57440/vecny-rust-a-zanikani-lidove-balady-antonina-dvoraka-a-bohuslava-martinu-na-hukvaldech-ucarovaly/

Fotogalerie z obou provedení: