Recenze koncertu s JFO

Filharmonie opět představila „hudební mládí“, tentokrát v nejlepším světle

Cyklus Janáčkovy filharmonie s názvem Jeunesses musicales pokračoval ve čtvrtek v Ostravě v představování velkých nadějí nejmladší hudební generace. Posluchači se tentokrát mohli seznámit se skvělou flétnistkou Markétou Hrdovou a se saxofonistkou Kateřinou Juřenovou.

Čtvrteční koncert filharmonie představil dvě mladé sólistky a populární program. Cyklus Jeunesses musicales dává zelenou zejména mladší generaci umělců. Na koncertech v první polovině zaznívají převážně kratší skladby, které jsou svým charakterem méně náročné na poslech.

První kompozicí večera byla Suita Estancia jihoamerického skladatele Alberta Ginastery. Jeho zajímavé hudební dílo bývá děleno do tří období. Suita Estancia spadá do ranného slohu, charakterizovaného jako „objektivní národní (chcete-li vlastenecká) hudba.“ Suita je skutečně plná konkrétních hudebních aluzí na typické prvky jihoamerické hudby: taneční rytmus, barevná instrumentace a populárně zaměřená melodika. Estancia vznikla původně jako hudba k baletu.

Filharmonii dirigoval sympatický mladík Marek Prášil. Není to za dirigentským pultem žádný zelenáč. Na svém kontě má již spolupráci s renomovanými tělesy jako je Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín, získal rovněž ocenění za dirigentský výkon na mezinárodních soutěžích. Musím vyjádřit panu dirigentovi velké uznání za to, jak plasticky a skvěle gradačně vystihl celou Suitu Estanciu. Nebyla to zejména po stránce metrorytmické vůbec jednoduchá věc. Každá ze čtyř vět byla jasně vystavěná, sdělná a přehledná. ….

… Všechny tři kompozice byly opravdu dobře nastudovány. Filharmonie s Prášilem hrála výborně. Prášil kolem sebe skutečně doslova „prášil“ pozitivní energii, která byla patrná z jeho gest a způsobu dirigování. Populárněji zaměřený výběr skladeb určitě přes mé drobné výhrady byl velmi příjemný na poslech. Není špatné jednou za čas zažít na klasickém koncertu méně „vážnou“ klasiku. Mladí sólisté byli perfektně připraveni a dokázali svými výkony vzbudit opravdu hluboké emoce. Po přestávce zazněla suita Arlézanka Georgese Bizeta, která už jen pocit z dobrého koncertu korunovala.

Milan Bátor

zdroj:

Filharmonie opět představila „hudební mládí“, tentokrát v nejlepším světle